Rozšíření vratislavického hřbitova patří k nejkrásnějším příkladům funerální architektury
21. století. Architekti k náročné úloze přistoupili s příznačnou empatií a nápaditostí, která
jim umožnila se dostat se k podstatě řešeného tématu. Položili si důležité otázky: "Jaká
je povaha smutku a truchlení ve společnosti, která již nesdílí náboženský, nebo filosofic
ký pohled na smrt, a co přichází po ní?" Následně hledali formu, jež je patřičně důstojná,
ale zároveň obsahuje špetku naděje, aniž by se odkazovala k náboženským symbolům. Svůj
záměr, zahrnující jednak loučku pro rozptyl a vsyp popela, jednak pietní prostor pro zemřelé
nenarozené děti, pracovně nazvali: "konejšivá architektura". Jejich přístup dává každému
návštěvníkovi příležitost prožívat emoce. Za hřbitovní zdí vytvořili svébytné dílo, jež mů
žeme řadit do krajinného umění. Celkový koncept – provázanost jednotlivých motivů stejně
jako svrchované využití daného místa – je nejlépe patrný z ptačí perspektivy, který nám
pomohou lépe chápat fotografie pořízené z dronu. Určujícím prvkem se stává travnatý kruh
ohraničený žulovým...